Antidepresivní pohled do českých duší

Autorky: Edita Karmínová, Nikola Marjenková (DA, podzim 2024) Mentorky: Amálka Počarovská, Veronika Bouda Klečková

Naše vizualizace zde: TABLEAU PUBLIC

Duševní zdraví je často diskutovaným tématem, nicméně stigma z nedostatečného porozumění psychických problémů přetrvává. Zároveň zjištění, že užívání antidepresiv v České republice roste nejrychleji z evropských zemí, nás inspirovalo tuto problematiku blíže prozkoumat a nahlédnout do českých duší.

(Ilustrační obrázek)

PROČ MY A JAK JSME SI VYBRALY TÉMA PROJEKTU?

Sedly jsme si vedle sebe na první lekci Digitální akademie, ze které nás domů odvezla stejná tramvaj. Zjistily jsme, že nás obě spojuje práce ve farmaceutických firmách před rodičovskou dovolenou. Proto jsme si vybraly oblast farmacie jako téma projektu. Při hledání podkladů nás zaujal výzkum, který ukazuje, že v České republice vzrostlo užívání antidepresiv téměř šestinásobně mezi lety 2000 a 2020 a roste nejrychleji v Evropě. Toto zjištění v nás vyvolalo řadu otázek, a proto jsme se rozhodly tuto oblast podrobněji prozkoumat.

OTÁZKY A CÍL PROJEKTU

• Je možné zjistit, z jakého důvodu roste výdej léků?
• Využívají lidé psychoterapie?
• Je výdej léků propojen s kvalitou života?
• Jakou roli hrají socioekonomické faktory ve výdeji léků?
• Je ve všech regionech České republiky dostupná psychologická péče?

Cílem projektu je analyzovat výdeje léků vydaných na eRecept za posledních pět let a zkoumat jejich souvislosti se zdravotními výkony v oblasti psychoterapie. Zaměříme se na sezónnost, regionální rozdíly, vliv kvality života a socioekonomických faktorů a zmapujeme dostupnost péče. Využíváme nové poznatky a pracujeme s nástroji, které jsme si osvojily díky Digitální akademii.

DATASETY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ

1.Data z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Pro zobrazení ČR v kontextu Evropy jsme použily data z OECD Data Explorer. Díky tomu jsme mohly vytvořit mapu Evropy a seřadit země sestupně podle spotřeby antidepresiv.

2. Výdeje léčivých přípravků na elektronický recept (eRecept) Hlavní dataset jsme získaly ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), obsahoval 3,8 milionu záznamů o výdejích léků na eRecept za období 2019–2023. Vybraly jsme dvě ATC skupiny, které se týkají psychického zdraví: antidepresiva (N06A) a léky na nespavost (N05C), které zahrnují 82 a 11 přípravků. Data byla měsíčně rozčleněna podle okresů. Následně jsme je očistily a seskupily ve Snowflake. Dále se o těchto léčivých přípravcích bavíme dohromady jako o vydaných lécích. ( anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace)

3. Zdravotní výkony psychoterapie od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Dataset o využívání psychoterapie na fond prevence jsme získaly od VZP. Proces vyžadoval mnoho emailů a telefonátů, ale nakonec jsme obdržely data o zdravotním výkonu „35520“ , který zahrnuje individuální systematickou psychoterapii prováděnou psychiatrem, klinickým psychologem nebo lékařem s psychoterapeutickou kvalifikací.

Podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím nám VZP měla data poskytnout. Zajímavostí ale je, že jsme i přesto musely zaplatit přibližně 2000 Kč, jelikož šlo podle VZP o mimořádně rozsáhlou činnost.

4. Index kvality života Dalším zdrojem dat byl index kvality života za rok 2023, který jsme získaly od společnosti Obce v datech, s.r.o., hodnotící kvalitu života ve 206 obcích s rozšířenou působností ČR. Zpracování bylo náročné, protože indexy byly na úrovni okresů, ale každý index byl v datasetu uveden pouze u jedné obce z okresu. Dataset jsme proto seskupily na úroveň okresů a následně i na úroveň krajů a spočítaly průměry ukazatelů. Tento proces ve Snowflake nám zabral téměř celý první hackathon.

(Vytvoření nového datasetu s potřebnými indexy)

(Transformace dat, které jsou následně seskupeny na úrovni okresů a obcí)

5. Socio-ekonomické faktory Pro porovnání výdejů léků s dalšími ukazateli jsme do datasetu přidaly počet obyvatel a ukazatele za kraje pro rok 2023 z Českého Statistického Úřadu (ČSÚ). Výdeje léků jsme vztáhly na 1000 obyvatel nad 15 let.

6. Mapa psychologické pomoci Lidé, kteří užívají léky na duševní onemocnění, vyhledávají pomoc u specialistů. Objevily jsme mapu psychické pomoci (mapa), která obsahuje údaje o psychologických/psychoterapeutických ambulancích a psychoterapeutech. Po neúspěšných pokusech najít data ve zdrojovém kódu jsme oslovily Apify. Ochotně nám pomohli získat JSON soubor s kompletními daty (odkaz na JSON).

Data jsme zpracovaly v Pythonu, kde jsme pomocí ChatGPT doplnily adresy pro 859 souřadnic (trvalo to “jen” 71 minut) a získaly kraje a okresy do samostatných sloupců. Po vyčištění názvů, jako “Praha” na “území Hlavního města Prahy”, a kontrole konzistence bez NULL hodnot byl dataset připraven na analýzu a vizualizaci.

(Výběr potřebných kategorií)

(Doplnění adresy na základě souřadnic)

NAŠE ZJIŠTĚNÍ

V České republice se zvýšilo užívání antidepresiv 5,8x mezi lety 2000 a 2020, což byl nejvyšší nárůst mezi zeměmi OECD (viz graf níže).

(Nárůst spotřeby antidepresiv mezi lety 2000–2020)

V průzkumu farmaceutického trhu z roku 2022 se měřila výše DDD (Defined Daily Dose), tzn. reálná spotřeba všech antidepresiv na 1000 obyvatel sjednocená na denní dávku. Jednalo se o úplnou distribuci a spotřebu antidepresiv v dané zemi (OECD data). Česká republika se pohybuje zhruba v polovině žebříčku užívání antidepresiv. Nejvyšší spotřebu vykazuje Island, Portugalsko a Velká Británie (viz mapa níže).

(Mapa užívaní antidepresiv v Evropě)

Podle dat ze SÚKL jsme zjistily, že u nás výdeje léků na psychické problémy vzrostly téměř o 22 % za posledních 5 let (oproti tomu populace vzrostla jen o 1,9 % dle ČSÚ).

(Celkové množství vydaných léků v letech 2019–2023)

Ve výdejích těchto léčiv je patrná výrazná sezónnost, kdy v letních měsících výdeje výrazně klesají, zato na podzim stoupají a největší nárůst je zaznamenáván v měsíci březnu. Zajímavostí je jiný průběh před pandemií COVID-19 v roce 2019 a poté.

(Průběh výdeje léků v letech 2019–2023)

Nejvíce léků se vydává v okrese Brno-město, v okrese Jihlava a v Praze (na 1000 obyvatel). Zajímavé je, že v okolí krajských měst Praha, Plzeň a Brno jsou výdeje výrazně nižší — viz mapa níže. To je podle všeho dané tím, že lidé dojíždějí do těchto měst nejen za prací, ale právě i za zdravotní péčí a vyzvedávají si zde i léky.

(Výdej léků na 1000 obyvatel v okresech)

Počet lidí vyhledávajících odbornou pomoc roste, ačkoliv v roce 2020 došlo k poklesu kvůli pandemii. Od roku 2019 do 2023 se počet návštěv zvýšil o více než 33 %. Tento trend může odrážet i větší dostupnost péče a povědomí o psychologické pomoci, která umožňuje řešit problémy včas a často bez nutnosti předepisování léků. Celkově to naznačuje posun pozitivním směrem k preventivnímu přístupu ke zdraví.

(Počet zdravotních výkonů psychoterapie)

Velmi zajímavým zjištěním bylo porovnání trendu návštěv a výdeje léků v letech 2019–2023. Je vidět, že křivky mají podobný průběh s výjimkou v období března a dubna 2020 kvůli pandemii. Křivka zdravotních výkonů vzrostla rychleji ( o 33%), než křivka výdeje léků (o 22%).

Trend výdejů léků a zdravotních výkonů

Dataset indexů kvality života na úrovni okresů jsme spojily s údaji o výdeji eReceptů na 1000 obyvatel za rok 2023. Graf naznačuje, že kvalita života může ovlivňovat potřebu antidepresiv, ale vyžaduje další analýzu. Okresy v horním levém kvadrantu vykazují vyšší výdej a nižší kvalitu života, zatímco v dolním pravém kvadrantu je výdej nižší a kvalita života vyšší. Výdeje léků však mohou být zkresleny koncentrací obyvatel ve velkých městech viz mapa výdejů léků výše.

Z grafu je patrné, že Praha a Brno mají vysoké výdeje léků kvůli okolním okresům, kde jsou výdeje léků nižší, ale kvalita života je podobná, což se ukázalo již při analýze výdejů.

(Výdej léků a index kvality života)

Vzhledem k výrazným regionálním rozdílům ve výdejích léků jsme se rozhodly zkusit vysvětlit tento jev socioekonomickými faktory v krajích. Z dostupných dat z ČSÚ jsme vybraly faktory nezaměstnanost, průměrná hrubá mzda, vzdělání, sňatky a rozvody. Srovnaly jsme je s počtem vydaných léků na 1000 obyvatel nad 15 let. Je vidět, že v chudších krajích jsou výdeje léků nižší, naopak v ekonomicky silnějších krajích jsou výdeje léků vyšší. To může být dáno dostupností péče, informovaností obyvatelstva a možností dovolit si psychické problémy řešit z ekonomického hlediska. Například v Karlovarském kraji jsou výdeje nejnižší z celé ČR a zároveň je v tomto kraji nejvyšší nezaměstnanost a nejnižší průměrná hrubá mzda. Podobně je na tom Moravskoslezský kraj.

(Porovnání nezaměstnanosti, průměrné hrubé mzdy a výdeje léků)

Dále jsme z mapy projektu “Nepanikař” získaly adresy 859 psychologů a psychoterapeutů (mapa nezahrnuje všechny specialisty v ČR). Z mapy můžeme vidět regionální zastoupení specialistů. Nejvíce jich působí v Praze, zatímco v některých krajích je péče minimální. V České republice je nyní vybudováno 30 center duševního zdraví, do roku 2030 by jich mělo být 100, nicméně chybí dostatek odborníků (zdroj).

(Zastoupení odborné pomoci v ČR)

ZÁVĚR

Naše analýza potvrdila, že užívání léků na psychické problémy v České republice významně roste, a to v kontextu Evropy jedním z nejrychlejších temp. Tento nárůst může odrážet nejen vyšší potřebu pomoci s psychickými problémy, ale také zlepšení zdravotní péče a lepší povědomí o duševním zdraví.

Zároveň jsme identifikovaly sezónní výkyvy vydávání léků, kdy spotřeba během léta klesá, na podzim stoupá a nejvyšší je v měsíci březnu. Tyto výkyvy mohou souviset s dopadem změn ročních období na psychický stav populace.

Regionální analýza poukázala na výrazné rozdíly mezi okresy, přičemž vyšší výdej léků se koncentruje v krajských městech s lepší dostupností zdravotní péče a lidé si zde léky i vyzvedávají z lékáren.

V ekonomicky slabších regionech je spotřeba léků nízká, což může být dáno omezeným přístupem ke specialistům i socioekonomickými bariérami, jako je tomu v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Data o využívání psychoterapie naznačují, že preventivní péče má rostoucí trend. Stále však zůstává klíčovou výzvou dostupnost odborné pomoci, která se regionálně velmi liší.

Pokud někdo cítí, že nezvládá své problémy řešit sám, je důležité, aby neváhal vyhledat odbornou pomoc. Například právě prostřednictvím mapy pomoci projektu Nepanikař.

A proč je náš pohled antidepresivní? Návštěvy u terapeutů rostou rychleji, než se léky na duševní onemocnění vydávají. Proto věříme, že prevence pomůže potřebu medikace zpomalit a duševní zdraví Čechů tak zlepšit. Jelikož zdraví je klíčem ke kvalitnímu životu.

ROZDĚLENÍ PRÁCE

Edita Spolupráce s Niki byla skvělá díky našim podobným pracovním návykům, což výrazně zrychlilo postup. Moje role zahrnovala získávání datasetů (kromě mapotic) a provádění explorativní analýzy v Pythonu a Tableau, abychom pochopily strukturu dat a mohly plánovat další kroky. Po čištění dat jsem v SQL přizpůsobovala datasety pro použití v Tableau, kde jsme si rozdělily práci. Měla jsem na starosti mapy a následně finalizaci grafů. Právě mapy byly pro mě na začátku velkým oříškem, jelikož jsme potřebovaly okresy, pak kraje, nakonec se ale vše podařilo vyřešit. A mohla jsem připravit výsledné vizualizace. Hodně jsme se doplňovaly a i přes nějaké stresy, že občas nestíháme, se mi pracovalo moc fajn.

Nikola Naša spolupráca sa od začiatku niesla vo veľmi pozitívnom duchu. Zhodli sme sa nielen na našej téme, ale aj na našich mentorkách. S Edi sme boli v neustálom kontakte a všetko spolu konzultovali. Každá sme si vyskúšali takmer všetko. Boju s Keboolou som sa nevyhla ani ja, zatiaľ čo Snowflake bol už väčší kamarát a spracovanie datasetov bolo viac mojou prioritou. Vytváranie množstva kópií datasetov, keďže sme vždy čosi museli upravovať bola záruka “mojej večernej zábavy”. Mojou najväčšou výzvou bol Python, kde som musela dopárovať adresy pomocou súradníc — našťastie úspešný. Po spracovaní a vyčistení všetkých datasetov sme si Tableau podelili, hoci finálnu podobu tomu dala Edi, ktorá má rozhodne lepšie kreatívne schopnosti. Myslím si, že sme boli skvelý tím a naša spolupráca fungovala s ľahkosťou a vzájomným porozumením.

PODĚKOVÁNÍ

Moc rády bychom poděkovaly našim mentorkám za jejich neustálou podporu a pravidelné týdenní online konzultace. Díky jejich zkušenostem a cenným radám nás dokázaly vždy vést správným směrem. Bylo skvělé mít je po ruce při každém kroku projektu — od čištění dat, přes vizualizace v Tableau, až po dokončení blogu.