Proměny vzdělávání u generací Z a Alfa: Popcorn v hlavě

Photo by Hiki App on Unsplash

V současné společnosti dochází ke střetu mezi tradičním modelem školství a novým stylem vzdělávání, který je formován všudypřítomnými technologiemi. Tento článek se zabývá proměnami vzdělávání u generací Z a Alfa v důsledku současné digitálně-kognitivní krize.

Díky každodennímu kontaktu s technologiemi od útlého věku disponuje generace Z vysokou digitální gramotností, avšak zároveň čelí výraznému zkrácení škály pozornosti. Intenzivní digitální stimulace, kterou členové těchto generací zažívají od velmi útlého věku a v případě generace Z často i bez jakéhokoliv vedení či nastavování mantinelů od dospělých, pro které šlo o zcela nový a vzdálený svět, vedla k fenoménu zvanému „popcorn brain“ — stavu, kdy je mozek navyklý na rychlé dávky dopaminu z krátkých videí (např. YouTube Shorts či Stories), což snižuje schopnost hlubokého soustředění a negativně ovlivňuje pracovní paměť.

Studie z 2025 (Nanyang Technological University) ukazuje, že intenzivní a neřízené užívání sociálních sítí v mladém věku vede k obtížím k rozvoji poruch soustředění, úzkostí, kompulzivního chování, digitální závislosti a apatie. Tento vývoj jde ruku v ruce s rostoucí prevalencí ADHD, která u generace Z dosahuje zhruba 10 % (NeuroLaunch, 2024). Studenti s ADHD mívají problémy s udržením pozornosti na přednáškách, organizací a dlouhodobými úkoly, což vede k horšímu prospěchu. Vzestupný trend diagnóz koreluje s nástupem digitální éry.

Aby i generace Alfa ve vzdělávacím prostředí i se svým specifickým kognitivním způsobem fungování uspěla, měly by vzdělávací instituce začít aktivně adaptovat své postupy se zřetelem na neurodiverzitu. Cílem však není jen eliminovat slabiny, ale především podpořit silné stránky této generace, například schopnost „hyperfocusu“ u témat, která je zajímají.

Zásadní obrat se však musí odehrát i na poli digitální ekonomiky, kde hlavní odpovědnost za současný stav nesou tvůrci platforem a zařízení. Odborníci z Nanyang Technological University v tomto kontextu apelují na celkový redesign systému, který dosud profitoval primárně z fragmentace lidské pozornosti. Namísto pouhých kosmetických opatření, jako jsou snadno obejitelné limity času u obrazovky, je nutné zavést funkční pojistky přímo do rozhraní aplikací. Tyto prvky by měly zahrnovat automatické pauzy ve scrollování obsahu (tzv. scroll breaks) či potlačování mechanismů, které vedou k toxickému sociálnímu srovnávání (dark patterns). Hlavním záměrem je transformovat digitální prostředí z nástroje na monetizaci pozornosti na systém, který pozornost chrání a vrací ji zpět do rukou samotného uživatele.

Zdroje

• NeuroLaunch. (2024). What Percent of Gen Z Has ADHD? Understanding the Prevalence and Impact. Dostupné z: https://neurolaunch.com/what-percent-of-gen-z-has-adhd/
• News-Medical. (2025). Social media use linked to declining focus and emotional strain in youth. Dostupné z: https://www.news-medical.net/news/20250718/Social-media-use-linked-to-declining-focus-and-emotional-strain-in-youth.aspx