Limity a budoucnost designérské praxe

Naléhavost změny designérského přístupu, ke kterému vás — designérky a designéry chci tímto textem přizvat, určuje skutečnost, že náš stávající způsob tvorby a přerozdělování bohatství je nejen neudržitelný, ale i destruktivní.

Naléhavost změny designérského přístupu, ke kterému vás — designérky a designéři chci tímto textem přizvat, určuje skutečnost, že náš stávající způsob tvorby a přerozdělování bohatství je nejen neudržitelný, ale i destruktivní.

Stojí totiž na potřebě neustálého růstu, ale v prostředí omezených lidských sil a planetárních zdrojů.

Úspěchům rozvoje obnovitelné energie a energetických úspor navzdory stojí naše bohatství, které jsme optikou růstu HDP za uplynulé 3 dekády ztrojnásobili, na těžbě a spotřebě fosilních paliv — uhlí, plynu, ropy.

Jak cestujeme, bydlíme, jíme, svítíme, topíme, chladíme, co nosíme na sobě. To vše přímo či nepřímo souvisí s růstem využíváním fosilních paliv.

Fosilní ekonomika má ale svou cenu.

1. Bezpečnostní, protože za uplynulé 3 roky zaplatily státy EU do Ruska za fosilní paliva přes 200mld. EUR, které pomáhají financovat válku proti Ukrajině.
2. Sociální, protože dopady klimatické změny zvyšují náklady na život a tím, že se nejtvrdším způsobem dotýkají lidí, kteří z růstu bohatství neprofitují, posilují už tak hluboké sociální nerovnosti.
3. Klimatickou, protože jsme skrze nárůst globální teploty o více jak 1,5 stupně Celsia nevratně narušili křehký a komplexní klimatický systém, který nám v předchozích tisíciletích a stoletích umožňoval náš civilizační rozvoj.

Růst globální teploty spojený s masivním odlesňováním a chemickým znečištěním má své důsledky.

Extrémní projevy počasí jako bleskové povodně a záplavy, požáry, sucha, mrtvé oceány.

To je klimatická současnost po celém světě, které jsme svědky.

Ne za dalších 10, 20 nebo 30 let. Dnes.

Povodně jako ty, které zažili obyvatelé Jesenicka loni na podzim jsou vlivem změny klimatu dvakrát pravděpododobnější, zdroj: https://www.worldweatherattribution.org/climate-change-and-high-exposure-increased-costs-and-disruption-to-lives-and-livelihoods-from-flooding-associated-with-exceptionally-heavy-rainfall-in-central-europe/

Human centered je nejefektivnější cesta ke zvyšování bohatství

My — designéři a designérky jsme je jedni z hlavních aktérů dnešního příběhu o destruktivní ekonomice.

To jakým způsobem navrhujeme služby, produkty nebo celé organizace má vliv na to, jakým způsobem tvoříme a přerozdělujeme naše bohatství.

Dominantní podobou dnešní designérské praxe je hledání rychlého a efektivního řešení, které odstraní viditelné symptomy, nikoliv příčiny problému.

Cílem je vyřešit konkrétní frustraci, nebo potřebu jednotlivce. Tvořit design, který slouží hlavně zákazníkům a zadavatelům.

Říkáme mu Human Centered Design, zkráceně HCD.

IDEO: The Shopping Cart Project, rok 1999

HCD získalo svoji dominantní pozici průběhu 80 a 90 let minulého století a trvá dodnes.

V období rozvoje osobních počítačů, internetu a celkově konzumního způsobu života se začala objevovat potřeba intuitivních uživatelských rozhraní. Potřeba zvyšování bohatství.

A právě na potřebu zvyšování bohatství (narozdíl od alternativních přístupů) ukázalo HCD nejefektivnější cestu.

Human Centered Design mění člověka ve spotřebitele

Human Centered Design se obdobně jako jiné systémy řídí čtyřmi klíčovými složkami — Smyslem, Mocí, Zdroji a Vztahy, které určují jeho dynamiku.

• Jeho smyslem je maximalizace uživatelského zážitku. Klade důraz na to, aby výsledný produkt nebo služba nejlépe vyhovovala potřebám jednoho konkrétního uživatele nebo úzké cílové skupiny.
• Moc nad výsledným řešením je zpravidla v rukou designérů a zadavatelů. Uživatelé jsou skrze rozhovory a testování předmětem výzkumu, nikoliv partnerem k dialogu.
• Se zdroji — ať už těmi materiálovými nebo datovými nákládá HCD především jako nástrojem pro maximalizaci ekonomického zisku.
• Navrhuje více produktů pro více uživatelů a tím mimojiné posiluje lineární model ekonomiky. HCD mění člověka ve spotřebitele. Vytváří dočasný a transakční vztah.

Výsledkem této praxe jsou komerčně úspěšné firmy a spokojení jednotlivci, ale je to bohatství a spokojenost na úkor dobrého života lidí a zdraví planety.

Z designu potřebujeme v pracovním čase udělat nástroj kultivace a změny

Příběh destruktivního ekonomického systému a designérské praxe, která k němu přispívá můžeme opustit.

Potřebujeme k tomu, ale radikální změnu. A nutnou dávku odvahy a pokory.

Už nestačí se ve volném čase věnovat charitě a procenta zisků z výplaty či podnikání směřovat do neziskový projektů.

V našem pracovním čase potřebujeme usilovně pracovat na tom, abychom mohli opustit ekonomiku růstu a nahradit ji za ekonomiku dobrého života pro každého a každou.

Stanou se znás průvodci — facilitátoři změnou

Máme k tomu dobré předpoklady. Human Centered Design nám dal i řadu dobrého, na kterém můžeme stavět.

Umíme se ptát, naslouchat, umíme objevovat, kriticky přemýšlet a převzít spolu-zodpovědnost.

Umíme z designu udělat nástroj kultivace, který stojí na spolu-tvořené vizi chtěné budoucnosti, ke které hledáme cesty skrze smysluplné a dlouhodobé změny.

Důležitější než název takového designu je to, co ho určuje.

• Design slouží k posilování dlouhodobé odolnosti společnosti, ekosystémů a mezilidských vztahů. Vytváří podmínky pro dobrý život v mezích planety.
• Designéři přestávají být expertní autoritou, která “ví , co je nejlepší” a stávají se průvodci, facilitátory.
• Moc nad designovým procesem se rozptyluje — sdílí ji komunita, uživatelé, partneři i ti, kdo budou žít s dopady navržených změn. Design je politický — zohledňuje otázky spravedlnosti, moci a nerovností.
• Designéři sledují celoživotní cyklus navrženého řešení. Respektují omezené zdroje a zkoumají podmínky původu materiálů, jejich uhlíkovou stopu, redistribuci výnosů a nezamýšlené negativní dopady na místní komunity a ekonomiky. A to nejen v případě produktů ale především služeb.

Design je o vztazích mezi lidmi, mezi lidmi a přírodou, mezi komunitami a institucemi. Stává se nástrojem pro kultivaci důvěry.

Výsledkem takové designérské praxe jsou pak úspěšné organizace a firmy, které neřeší jen svůj produkt nebo službu, ale celý ekosystém vztahů, toků zdrojů a distribuci moci, ve kterém fungují.

Budoucnost designérské praxe neznamená jenom změnit techniky nebo si osvojit AI nástroje. Znamená změnit, komu design slouží, kdo má v procesu moc a na jakých hodnotách design stojí.

Změnou, kterou jako designéři potřebujeme projít, mění naši roli.

Už nejsme jen tvůrci produktů nebo služeb — jsme spolutvůrci ekonomiky, která podporuje dobrý život v mezích planety.

Zdědili jsme design orientovaný na rychlé řešení, individuální užitek a maximalizaci zisku.

Potřebujeme design, který ještě neexistuje jako norma, ale můžeme — musíme ho společně vytvořit: design, který pečuje o vztahy, minimalizuje dopady a staví na společné odpovědnosti.

Neznamená to jen změnit dílčí techniky nebo si osvojit AI nástroje. Znamená to změnit, komu design slouží, kdo má v procesu moc a na jakých hodnotách design stojí.

Změnou, pro kterou se potřebujeme spojit

A také to znamená, že tuhle změnu nezvládneme udělat každý sám — potřebujeme se jako designéři spojit.

1. Náš kompetenční rozvoj posunout od toho jak řešit problémy pro klienty k tomu jak navrhovat řešení pro celou společnost. Potřebujeme se vzdělávat v oblastech systémového myšlení, etického a cirkulárního designu, facilitace, environmentální ekonomie.
2. Řada designérů — řada z vás — dnes dělá ve svém pracovním čase věci, se kterými nesouhlasíte. Ke změně, ale nemusíte mít dostatek moci — místo u stolu. Silná profesní platforma, která spojí designéry a designérky napříč disciplínami a vytvoří ochranou síť, by nám takovou moc mohla vytvořit. Proto potřebujeme designérské odbory.
3. Vedle klasických firem zaměřených čistě na zisk potřebujeme budovat alternativu. Potřebujeme podporovat vznik a šíření designérských družstev a sociálních podniků, kde není zisk cílem, ale prostředkem pro dlouhodobou udržitelnost.

Jak limity a budoucnost designérské praxe vidíte vy?

Napište mi do komentáře nebo na email marek@pabeni.cz

[embed]