Foto: Unsplash

Změny? Již brzy na vašich univerzitách!

Málo dětí, mnoho důchodců. Jednoduchá a současně složitá rovnice, kterou se snaží vyřešit většina evropských zemí. Podle údajů Eurostatu klesla celková plodnost v EU na 1,38 dítěte na ženu (2023), tedy hluboko pod hranici reprodukce (2,1). (Eurostat, 2024). Evropská unie přišla mezi lety 2015–2023 o více než 2 miliony lidí v tzv. terciárně vstupním věku (18–24 let). A do roku 2040 očekáváme další pokles až o 15 %. (Eurostat projections)

Demografická zima tedy není hrozbou vzdálené budoucnosti, právě probíhá. Co to ale znamená pro vysoké školy a univerzity? Jak v rámci Evropy, tak u nás v Česku? Existuje strategie, která by tyto výhledy poklesu studentů zohlednila a nastínila, co čeká univerzity dál?

K pátrání mě inspiroval týdenní pracovní pobyt v rámci projektu Erasmus+ na Univerzitě aplikovaných věd ve finském Turku, kde toto téma rezonovalo všemi debatami našeho uskupení složeného ze zástupců různých vysokých škol a univerzit několika evropských zemí.

Živé diskuze vyvolaly prezentace hostitelské univerzity, které ukázaly, že Finsko je v nastavování různých typů opatření nejspíš napřed. Ale vezmeme to popořadě a podívejme se na publikovaná data a doporučení.

Analýza demografie think-tanku Bruegel (březen 2025)

Bruegel je nezávislý evropský ekonomický think tank se sídlem v Bruselu, který se specializuje na hospodářskou politiku Evropské unie i globální výzvy. Činnost zahájil v roce 2005 a je financován členskými státy EU, mezinárodními institucemi a korporacemi. Jeho výzkum je nezávislý, odborně auditovaný a založený na datech. Bruegel zároveň působí jako fórum pro formulaci politik i veřejnou debatu na evropské a globální úrovni. (Bruegel, 2024)

V analýze The demographic divide: inequalities in ageing across the European Union (Pinkus & Ruer, 2025) think tank upozorňuje, že po roce 2026 začne celková populace EU klesat a do roku 2050 se sníží počet lidí v produktivním věku ve 22 z 27 členských zemí. Někde až o 20 %. Nejvýraznější úbytek se očekává ve východní a jižní Evropě, a to v důsledku kombinace nízké porodnosti, stárnutí a odlivu obyvatel. Oproti tomu severní a západní země mohou díky vyšší míře migrace ještě určitou dobu vykazovat populační růst.

Bruegel doporučuje regionálně diferencované politiky, zejména podporu setrvání talentovaných pracovníků v zemi, zacílenou migraci do sektorů s nedostatkem pracovní síly a větší zapojení žen a starších osob na trh práce. Přestože se studie přímo nevěnuje vzdělávacímu systému, implikace pro vysoké školství jsou zřejmé: zatímco severní státy již využívají nástroje jako migrace a celoživotní vzdělávání ke stabilizaci populace, východní Evropa bude muset více investovat do opatření proti tzv. „brain drain“, například formou návratových programů pro absolventy, mezinárodních partnerství nebo větší podpory domácích studentů. Zpráva zároveň zdůrazňuje potřebu koordinovaného evropského přístupu.

Strategie pro univerzity: Evropská univerzitní asociace (EUA) — Universities without walls

EUA je největší evropskou asociací univerzit, sdružující více než 800 univerzit a rektorských konferencí ze 48 evropských zemí. Sídlí v Bruselu a v Ženevě. Jejím úkolem je podporovat strategické směřování vysokého školství v Evropě, posilovat akademické svobody, upevňovat autonomii institucí a hájit zájmy univerzit u Evropské unie a dalších klíčových organizací.

V roce 2021 vydala strategickou vizi Universities without walls, jež je výhledem do roku 2030. Dokument představuje desetiletou vizi evropských univerzit jako otevřených, angažovaných a odolných institucí, které čelí rostoucím globálním výzvám: klimatické krizi, digitalizaci, společenským nerovnostem i erozi veřejné debaty. Cílem je, aby univerzity v roce 2030 byly motorem udržitelného rozvoje a garantem demokratických hodnot. Dále identifikuje demografický pokles jako jeden z hlavních externích tlaků na vysoké školství v Evropě a klade důraz na diverzitu, inkluzi a celoživotní vzdělávání.

V roce 2024 zveřejnil EUA průzkum zahrnující 489 vysokých škol z 46 zemí. Ten ukazuje, že zejména vysoké školy ve střední a východní Evropě očekávají pokles počtu domácích studentů. Klesající počty studentů jsou již nyní akutní například v Chorvatsku, Lotyšsku či Polsku, podle Michaela Gaebela z EUA způsobují tyto trendy kombinace menších populačních ročníků a emigrace talentů (Sciencebusiness.net, 2024). EUA proto varuje, že bez opatření (např. širší nábor studentů ze zahraničí či z nezapsaných populačních skupin) čekají mnohé evropské univerzity poklesy zápisů a finanční potíže. Zpráva dále uvádí, že některé instituce reagují na demografický pokles rozšiřováním nabídky pro starší studenty (tzv. mature learners), zahraniční uchazeče a účastníky v rámci celoživotního vzdělávání.

Trends Shaping Education 2025 (OECD)

Konkrétnější je strategická zpráva vydaná OECD.

OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development / Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je mezinárodní organizace sdružující 38 demokratických a tržně orientovaných států světa, včetně Česka. Byla založena v roce 1961 a sídlí v Paříži. Trends Shaping Education je strategická zpráva OECD, vydávaná přibližně každé 2 až 3 roky, která identifikuje globální megatrendy ovlivňující vzdělávání. Zpráva neslouží jako statistika, ale jako inspirace pro plánovače, politiky, školy i veřejnost.

Dokument vydaný v únoru 2025 potvrzuje, že stárnutí populace a klesající porodnost zásadně ovlivní vysoké školství. Počet mladých lidí v tradičním věku 18–24 let bude klesat ve většině vyspělých zemí, což ohrozí zejména menší a regionální univerzity. Ze zprávy lze vyčíst několik doporučení, která by mohla pomoci vysokému školství reagovat na trendy vyplývající z klesající demografické křivky a stárnutí populace.

**1. Zacílení na nové skupiny studentů **„In the face of declining youth populations, tertiary education systems may increasingly depend on older learners, particularly adults seeking to reskill or upskill.“ (OECD, 2025, Trends Shaping Education, s. 64)

Vysoké školy by tedy měly aktivně oslovovat dospělé studenty (35+) a pracující populaci s potřebou rekvalifikace a aktualizace poznatků.

**2. Rozvoj flexibilních forem studia **„Modular, stackable learning and short-cycle tertiary programmes can offer greater flexibility to meet the needs of adult learners.“ (OECD, 2025, Trends Shaping Education, s. 65)

Doporučena je větší nabídka modulárního vzdělávání s možností skládání (stohování) certifikátů i částečného studia a online i hybridních kurzů.

**3. Regionální udržitelnost **„As rural and ageing regions experience depopulation, universities may need to adapt missions to support local economies and community resilience.“ (OECD, 2025. Trends Shaping Education, s. 66)

Vysoké školy by měly ve vylidňujících se regionech sloužit jako komunitní centra, nabízet celoživotní vzdělávání a spolupracovat s místními podniky a samosprávami.

**4. Mezinárodní strategie **„Declining youth populations in some countries may require a shift towards international student recruitment. This will depend on immigration policies, recognition of qualifications, and how well institutions are able to adapt programmes to diverse audiences.” (OECD, 2025, Trends Shaping Education, s. 63)

Úbytek domácích studentů může být kompenzován cílenou internacionalizací, ale jen pokud to podpoří vlády i školy zjednodušením víz, uznáváním kvalifikací a přizpůsobením kurzů pro zahraniční publikum.

**5. Scénářové plánování **„Institutions will need to engage in long-term, futures-oriented thinking to remain relevant.“ (OECD, 2025, Trends Shaping Education, s. 67)

V doporučeních se objevuje dlouhodobé strategické plánování, které zohlední demografické scénáře, digitalizaci a AI, změny v trhu práce.

Foto: Unsplash

Dobře, už to chápeme, bude nás méně, umřeme tedy hlady a univerzity skončí?

Nejspíš ne. Pro budoucí studenty přináší pozitivní výstupy demografická studie Declining Fertility, Human Capital Investment, and Economic Sustainability (Marois et al., 2024)

Studie publikovaná v roce 2024 (Marois, Bélanger, Lutz) zkoumá, nakolik může vyšší vzdělanost populace zmírnit negativní dopady nízké porodnosti na ekonomiku. Pomocí simulací pro Finsko, jednu z evropských zemí s nejnižší porodností, autoři zjistili, že pokud vlády udrží celkové výdaje na vzdělávání na stávající úrovni i při menším počtu dětí, dojde ke znatelnému zvýšení investice na jednoho žáka či studenta. To může výrazně kompenzovat dopady úbytku pracovní síly. Vyšší vzdělání totiž zvyšuje produktivitu, zdraví a prodlužuje ekonomicky aktivní věk, čímž snižuje zátěž stárnoucí společnosti na důchodové a zdravotní systémy. Autoři poukazují na to, že pokud se nesnižují výdaje úměrně počtu dětí, mají menší generace výhodu ve větším přístupu ke kvalitním zdrojům. Studie také doporučuje zaměřit se na zvyšování kvality vzdělání a podporu celoživotního učení jako racionální reakci na klesající porodnost, spíše než se snažit obtížně zvrátit samotný demografický trend.

A co tedy Finsko vlastně dělá?

Odpověď nabízí finská Zpráva o vzdělávací politice“ (2021) — Plán do 2040 pro menší populační ročníky. Finsko jako demograficky nejrychleji stárnoucí země Evropy reaguje na pokles porodnosti komplexní strategií. Vládní Vzdělávací politická zpráva z roku 2021 vytyčuje cíl učinit z Finska do roku 2040 společnost založenou na znalostech, a to navzdory zmenšujícím se věkovým kohortám mladých. Dokument konstatuje, že ubývající mládež a regionální vylidňování vyžadují nové přístupy ve vzdělávání, vláda proto plánuje zásadní úpravy financování a legislativy s cílem udržení vysoké kvality a dostupnosti vzdělání v celé zemi i při menším počtu žáků a studentů. Mezi cíli je zvýšit míru účasti tak, aby polovina mladých dospělých měla do roku 2030 vysokoškolské vzdělání. Zpráva prosazuje také navýšení počtu míst na vysokých školách, posílení rovnosti přístupu (podpora studentů z menších regionů a znevýhodněných skupin) a zvýšení atraktivity finského školství pro zahraniční studenty a výzkumníky.

Finsko se díky svému plánu dočkalo i pochvaly od OECD, dá-li se to tak říct. Analytická zpráva OECD (Expanding and Steering Capacity in Finnish Higher Education, 2022) oceňuje, že Finsko si stanovilo ambiciózní cíle v rámci Vize 2030 — zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí na alespoň 50 %, ztrojnásobit počet zahraničních studentů (na přibližně 15 000 ročně) a zlepšit mezinárodní atraktivitu svých univerzit. Za účelem naplnění těchto cílů vláda spustila pětileté programy (2020–2025), mezi nimiž vyniká iniciativa „Highly Educated Workforce“, zaměřená na motivaci ke studiu v nedostatkových oborech a rozvoj celoživotního vzdělávání. OECD rovněž vyzdvihuje pokročilou digitalizaci finského vysokoškolství, zvyšování pedagogických kompetencí, a strategii pro přilákání a integraci zahraničních studentů a talentů.

Finsko podle OECD patří mezi nejlépe připravené země, pokud jde o plánování kapacit, včetně přizpůsobení počtu studijních míst regionálním potřebám a pracovním trhům.

A co Česko?

Držíme se trendů. Český statistický úřad zveřejnil v červnu 2025 aktualizovaná data za 1. čtvrtletí. Během těchto tří měsíců ubylo v Česku více než 30 000 obyvatel — kombinací nízké porodnosti, migrace a vysoké úmrtnosti. Narodilo se o 14 % méně dětí než loni, což potvrzuje čtyři roky pokračující trend demografického útlumu. (Český statistický úřad 2025)

Naštěstí máme Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023–2027. Rok 2027 nastane sice už brzy, ale to nevadí, protože dokument sice obsahuje demografickou analýzu České republiky, ale ta se týká především věkových skupin do 19 let a kapacit mateřských, základních a středních škol. Přímé doporučené kroky či opatření určená konkrétně pro vysoké školy neobsahuje. (MŠMT, 2023)

To však neznamená, že české univerzity nereflektují proměny tradiční podoby univerzitního studia. I autorka tohoto článku se cítí trochu jako nositelka OECD doporučených změn, protože svým studiem na MU spadá do kategorie netradičních studentů. Jejich počet v terciálním vzdělávání i v Česku roste. Netradiční studenti jsou takoví studenti, kteří vstupují na vysokou školu až po delším časovém odstupu vyplněném prací, rodičovstvím či jinými životními zkušenostmi. Článek Brücknerové a Rabušicové (2019), který se netradičním studentům v terciárním vzdělávání věnuje, naznačuje, že v určitém smyslu jsou zhmotněním části změn, jimiž prochází současné vysoké školství.

Zpět k inspiraci z Turku University of Applied Science

Turku AMK, kterou jsem navštívila v květnu 2025, je s 12 000 studujícími ve srovnání s Masarykovou univerzitou menší univerzitou. Instituce sídlí v moderním komplexu kancelářských budov a je rozpoznatelně méně hierarchizovaná, než jsme zvyklí ze středoevropského prostoru. Rektora oslovují kolegové jménem, nemá svou kancelář, celé vedení univerzity sedává u stolů ve vyhrazeném open space. Nikdo dokonce nemá svůj vlastní stůl, ač rektor přiznal, že má svůj jeden oblíbený a všichni to vědí, takže obvykle zůstává volný. Zástupci univerzity otevřeně představovali strategie budoucího vývoje univerzity, akcentovali snahu udržet zahraniční studenty ve Finsku i po ukončení studia. Např. poskytnutím stipendií těm studentům, kteří během studia navštěvují kurzy finštiny společně s péčí o jejich kulturní integraci. Snaha, aby všichni studující úspěšně studium dokončili, je uchopena komplexně: kromě akademické a podpory je pečováno i o jejich wellbeing a psychickou pohodu, rozvíjejí peer-to-peer programy, nabízejí psychologickou pomoc. Věnují se kariérnímu rozvoji studentů, a to prostřednictvím mentoringu a propojením s firmami.

Současně zmiňovali odhady, že zhruba za 5 let bude na finském pracovním trhu volných cca 40 000 pracovních míst, které nebude bez otevřenosti se novým přístupům kým obsadit. Pro místní zaměstnavatele to znamená, že budou muset přijímat zahraniční pracovníky a přejít na komunikaci v angličtině. Finsko je na prahu změn a připravuje se na ně. Finštině, tmě a zimě navzdory.

Foto: autorka, kampus Turku AMK

Závěr? Spíše začátek

Demografický pokles a stárnutí populace představují v nadcházejících desetiletích jednu z velkých výzev pro evropské vysoké školství. Přestože prognózy nejsou příznivé, zkušenosti některých zemí, zejména Finska, ukazují, že s proaktivní a komplexní strategií lze tyto změny přetvořit ve vývojové příležitosti. Univerzity se budou muset stát flexibilnějšími, inkluzivnějšími a více propojenými s mezinárodním i regionálním prostředím.

Pro Českou republiku to znamená, že je načase rozšířit debatu o dopadech demografie i do oblasti terciárního vzdělávání.

Jak zaznělo na jedné z přednášek v Turku: “Universities are not factories. They are living systems that must evolve.”

Použité zdroje:

BRUEGEL. About Bruegel [online]. Brussels: Bruegel, 2024 [cit. 2025–06–14]. Dostupné z: https://www.bruegel.org/about

BRÜCKNEROVÁ, Karla a RABUŠICOVÁ, Milada. Netradiční vysokoškolští studenti: charakteristiky a potenciál odloženého studia. Online. Studia paedagogica. 2019, roč. 24, č. 1, s. 33–49. ISSN 2336–4521. Dostupné z: https://doi.org/10.5817/SP2019-1-2. [cit. 2025–06–15].

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (ČSÚ). Pohyb obyvatelstva — 1. čtvrtletí 2025 [online]. Praha: ČSÚ, 12. 6. 2025 [cit. 2025–06–15]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/rychle-informace/pohyb-obyvatelstva-1-ctvrtleti-2025

EUROPEAN UNIVERSITY ASSOCIATION. Universities without walls: EUA’s vision for Europe’s universities in 2030[online]. Brussels: EUA, 2021 [cit. 2025–06–15]. Dostupné z: https://www.eua.eu/publications/positions/universities-without-walls-eua-s-vision-for-europe-s-universities-in-2030.html

EUROSTAT. Fertility statistics [online]. Luxembourg: Eurostat, 2024 [cit. 2025–06–14]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Fertility_statistics

EUROSTAT. Population projections in the EU [online]. Luxembourg: Eurostat, 2024 [cit. 2025–06–14]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Population_projections_in_the_EU

FINLAND. Ministry of Education and Culture. Education Policy Report 2021 [online]. Helsinki: Ministry of Education and Culture, 2021 [cit. 2025–06–15]. Dostupné z: https://www.okm.fi/en/education-policy-report

MAROIS, Guillaume, Alain BÉLANGER a Wolfgang LUTZ. Declining fertility, human capital investment, and economic sustainability. Working Paper WP 2024 002. Rostock: Max Planck Institute for Demographic Research, 2024. Dostupné z: https://www.demogr.mpg.de/papers/working/wp-2024-002.pdf

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023–2027 [online]. Praha: MŠMT, 2023. ISBN 978–80–87601–57–0. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

OECD. Expanding and Steering Capacity in Finnish Higher Education. Paris: OECD Publishing, 2022. Dostupné z: https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2022/01/expanding-and-steering-capacity-in-finnish-higher-education_ce41b713/61ad64b9-en.pdf

OECD. Trends Shaping Education 2025 [online]. Paris: OECD Publishing, 2025. ISBN 9789264510036. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/ee6587fd-en [cit. 2025–06–15]

PINKUS, Laetitia a Jérémie RUER. The demographic divide: inequalities in ageing across the European Union. Brussels: Bruegel, 2025. Policy Brief [online]. Dostupné z: https://www.bruegel.org/policy-brief/demographic-divide-inequalities-ageing-across-european-union [cit. 2025–06–15]

SCIENCEBUSINESS. Shrinking populations are increasing brain drain woes, widening the research and innovation gap[online]. 2024 [cit. 2025–06–15]. Dostupné z: https://sciencebusiness.net/news/research-and-innovation-gap/shrinking-populations-are-increasing-brain-drain-woes-widening