Studium, práce, život, kolaps: Syndrom vyhoření u vysokoškolských studentů

Se syndromem vyhoření se stále častěji setkávají i vysokoškolští studenti. V akademickém prostředí se tento stav specificky nazývá akademické vyhoření. Definovat ho můžeme jako stav dlouhodobého psychického, emočního i fyzického vyčerpání, který u studentů vzniká zejména kvůli tlaku na výkon a nadměrné pracovní zátěži.

Hlavní příčinou vyhoření je stres, který u studentů často plyne ze snahy studovat, pracovat a snažit se udržet sociální život najednou. Největší riziko, kdy může student vyhoření zažít se objevuje v obdobích, které jsou pro studenty extrémně náročné jako jsou přijímací zkoušky, zkouškové období nebo psaní diplomových prací.

U vysokoškolských studentů často vyhoření nastává v situaci, kdy student dlouhodobě zažívá stres a negativní pocity vůči svým studijním povinnostem, což studenta vyčerpává a snižuje jeho motivaci (Hillert et al., 2020). Studenti, kteří syndrom vyhoření zažívají, se často setkávají s pocitem prázdnoty a sníženým sebevědomím. Studenti také začínají pochybovat o samotném smyslu svého studia (Shim a Go, 2025), mají pocit, že na studiu vlastně nezáleží a je zbytečné se tak o něj zajímat. Také může docházet k nižší výkonosti, zhoršení prospěchu a zapomínání naučené látky (Zhang, Meng a Wen, 2025).

Problém je navíc vážný i z důvodu, že pokud není student schopen překonat akademické vyhoření, má větší pravděpodobnost, že po ukončení studia toto vyhoření nepřejde, ale přemění se ve vyhoření pracovní (Maslach, 2018).

Pro lepší přehled informací o akademickém vyhoření byl vytvořen tento poster, který se mimo jiné věnuje i tomu, jak akademické vyhoření řešit.

Závěrem

Je důležité si uvědomit, že studium nebo práce by neměly být upřednostňovány před vlastním psychickým nebo fyzickým zdravím. Dlouhodobý tlak na výkon je neudržitelný a pokud bude student tento problém ignorovat, může to jen vést k větším psychickým problémům a dlouhodobému snížení vlastní produktivity.

Vyhoření u vysokoškolských studentů tedy představuje vážný problém, který ale lze řešit zejména pomocí vyváženého životního stylu. Prevence vyhoření spočívá v zavedení udržitelného režimu, kdy student usiluje o rovnováhu mezi prací a odpočinkem. Čím více je totiž student ve svém životě spokojenější, tím menší má pravděpodobnost, že syndrom vyhoření zažije (Capri et al., 2012). Je tedy důležité usilovat rovnováhu mezi studijními povinnostmi a osobním životem a vnímat, že pravidelný spánek, sport a čas strávený s přáteli tedy nelze považovat za překážku, ale důležitou podmínku pro to, aby mohl být člověk vůbec produktivní.

Použité zdroje:

HILLERT, Andreas; ALBRECHT, Arnd a VODERHOLZER, Ulrich. The Burnout Phenomenon: A Résumé After More Than 15,000 Scientific Publications. Online. Frontiers in Psychiatry. 2020, roč. 11. ISSN 1664–0640. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyt.2020.519237. [cit. 2026–04–12].

SHIM, Taeeun a GO, Eunsun. The Impact of School Burnout on Life Satisfaction Among University Students: The Mediating Effects of Loneliness and Fear of Alienation. Online. Behavioral Sciences. 2025, roč. 15, č. 8, s. 1083. ISSN 2076–328X. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/bs15081083. [cit. 2026–04–12].

ZHANG, Jun; MENG, Jiawen a WEN, Xin. The relationship between stress and academic burnout in college students: evidence from longitudinal data on indirect effects. Online. Frontiers in Psychology. 2025, roč. 16. ISSN 1664–1078. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyg.2025.1517920. [cit. 2026–04–12].

MASLACH, Christina. Burnout: a Multidimensional Perspective. Online. Professional Burnout. 2017, s. 19–32. ISBN 9781315227979. Dostupné z: https://doi.org/10.4324/9781315227979-3. [cit. 2026–04–12].

CAPRI, Burhan; OZKENDIR, Osman Murat; OZKURT, Berdan a KARAKUS, Fazilet. General Self-Efficacy beliefs, Life Satisfaction and Burnout of University Students. Online. Procedia — Social and Behavioral Sciences. 2012, roč. 47, s. 968–973. ISSN 1877–0428. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2012.06.765. [cit. 2026–04–12].

VOSEČKOVÁ, Alena; TRUHLÁŘOVÁ, Zuzana a BLAŽEK, Pavel. SYNDROM VYHOŘENÍ U STUDENTŮ PREGRADUÁLNÍHO STUDIA VŠ. Online. Military Medical Science Letters. 2020, roč. 89, č. 1, s. 14–21. ISSN 0372–7025. Dostupné z: https://doi.org/10.31482/mmsl.2019.024. [cit. 2026–04–13].

Další doporučené odkazy:

REPÍKOVÁ, Tereza. Syndrom vyhoření hrozí i vysokoškolákům. Online. Nevyhasni. 2024. Dostupné z: https://www.nevyhasni.cz/o-vyhoreni/syndrom-vyhoreni-hrozi-i-vysokoskolakum. [cit. 2026–04–13].