Technologická propast: Bariéra inkluzivního vzdělávání v ČR

Photo by Getty Images on Unsplash

V Česku mají žáci a studenti přístup ke studiu bez školních poplatků, přesto však vzdělání zdaleka není zdarma a socioekonomický status rodiny výrazně ovlivňuje školní výsledky žáků, jak ukazují data ze zprávy PISA 2022. Jedním z faktorů vzdělávacích nerovností je technologická propast, tedy nerovný přístup k technologiím jako jsou notebooky, tablety, čtečky, prémiové AI nástroje nebo i jen zdánlivě obyčejné domácí WiFi připojení. Tento článek se zaměřuje na to, jak absence těchto technologií prohlubuje sociální exkluzi a brání inkluzivnímu vzdělávání.

Původ vzdělávacích nerovností

Na tento problém upoutala pozornost distanční výuka během pandemie COVID-10, která odhalila, že 6 % domácností s dětmi nemá doma počítač ani tablet a zhruba 3 % nemají ani připojení k internetu (Federičová a Korbel, 2020). Testy PISA 2022 pak prokázaly, že žáci z chudých rodin dosahují deficitu průměrně 116 bodů, což odpovídá zhruba o 3 roky kratší školní docházce v porovnání s jejich vrstevníky.

Žáci ze sociálně znevýhodněných rodin často sdílejí jediný počítač nebo mají jen mobil s omezeným datovým tarifem. Bez vlastního notebooku nebo tabletu nemohou efektivně přistupovat k online materiálům, zpracovávat domácí úkoly nebo využívat interaktivní platformy. Žáci bez technologií ztrácejí motivaci snažit se držet krok s privilegovanými spolužáky, což vede k horšímu prospěchu i sociální izolaci. Prémiové verze AI nástrojů jako Gemini Pro, ChatGPT Plus nebo Copilot Pro nabízejí pokročilé možnosti personalizovaného učení nebo generování materiálů a další benefity, ale jejich cena je pro nízkopříjmové rodiny nedosažitelná, čímž vytváří další vrstvu nerovností.

Řešení

Stát reaguje zapůjčováním zařízení ze školních mobilářů — díky Národnímu plánu obnovy bylo pořízeno pro znevýhodněné žáky přes 70 000 základních digitálních zařízení, zejm. notebooků, tabletů, chytrých telefonů nebo čteček, ale také zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami — software pro rozpoznávání hlasu, zvětšovací zařízení nebo výukové programy pro žáky s autismem, poruchami učení nebo ADHD (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2025).

Dalšími kroky by mohlo být zpřístupnění notebooků, čteček a další techniky ve (školních) knihovnách a případně také zpřístupnění vybraných prémiových AI nástrojů přes školní licence. Tato technologická doba vyžaduje systémovou podporu, aby základní nástroje jako notebook nebo čtečka knih nebyly luxusem, ale standardem inkluzivního vzdělávání.

Zdroje

Česká školní inspekce. PISA 2022: Národní zpráva. [online]. PDF. 2023. Dostupné z: https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2023_přílohy/Mezinárodní%20šetření/PISA_2022_e-verze-9.pdf. [citováno 2026–03–11].

FEDERIČOVÁ, Miroslava a KORBEL, Václav. Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání. [online]. PDF. CERGE-EI, květen 2020. Dostupné z: https://idea.cerge-ei.cz/images/COVID/IDEA_Nerovnosti_ve_vzdelavani_COVID-19_kveten2020_18.pdf. [citováno 2026–03–11].

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Prevence digitální propasti ve vzdělávání. [online]. [Praha]: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, [2025–10–31]. Dostupné z: https://edu.gov.cz/prevence-digitalni-propasti-ve-vzdělávani/. [citováno 2026–03–11].