Erasmus+: víc než jen studium v zahraničí

Program Erasmus+ bude příští rok slavit 40 let. V roce 1987 byl založen Evropskou Unií, aby podporoval spolupráci mezi univerzitami napříč Evropou. Díky tomuto programu jím prošlo přibližně 16 milionů studentů od doby jeho založení. Samotné jméno „Erasmus“ má za cíl odkazovat na Erasma Rotterdamského, renesančního učence, který ve své době hodně cestoval a přednášel ale a zároveň se dále vzdělával na řadě univerzit.[1]

Zaměření programu Erasmus bylo na počátku převážně v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Časem ovšem došlo k řadě změn. Programy se rozšířily a zaměřily nejen na oblast kultury a celoživotního vzdělávání nebo na sport. Symbol „+“ v názvu odkazuje na zastřešení nejen vysokoškolského vzdělávání. V současné fázi se program soustředí na cíle jako ekologická a digitální transformace, podpora sociálního začleňování a posilování demokratických hodnot ve společnosti. [2]

Vyjet na program Erasmus do zahraničí je rozhodně jedna z nejvýznamnějších zkušeností, jakou může student vysoké školy získat. Jako vysokoškolští studenti jsme plně dospělí a rozhodnout se jet studovat do zahraničí s sebou nese velkou zodpovědnost, kterou ale máme sami za sebe a svá rozhodnutí. Studium v jiném prostředí, na jiné univerzitě s jiným systémem, často v jiné kultuře a s odlišným jazykem, než je ten náš mateřský — takové rozhodnutí vyžaduje odvahu a jistou dávku sebevědomí. Nebo naopak určitou míru spontaneity a „vůli skočit do toho po hlavě a učit se za pochodu.“

Studenti, kteří na Erasmus+ vyjedou mají jedinečnou příležitost vyzkoušet si život v jiném kulturním prostředí. Mohou se také naučit či zdokonalit cizí jazyk. Zkrátka program Erasmus+ může být další zkouškou dospělosti. Často se také studenti musí vyrovnat s tím, že jsou v zahraničí úplně sami. Mohou být jediní, kteří mluví svým jazykem, a nejbližší člověk (myšleno např. rodinný příslušník), který by jim mohl pomoci, je ve většině případů velmi daleko. Řešení problémů a krizí s tímto připomenutím pak nabývá úplně jiných rozměrů.

Limitem výjezdu do zahraničí může být i finanční stránka. Studenti, tím, že odjedou a nemohou docházet do práce ztrácejí finanční příjem. Studium v zahraničí je finančně náročné a stipendium nemusí pokrýt nic jiného než základní náklady, například ubytování. Další potíž může nastat při uznávání předmětů. Když se předměty absolvované v zahraničí dostatečně neshodují s požadavky domácí univerzity, může nastat problém. Výše uvedené komplikace mohou vést až k situaci, že student musí dohánět studijní povinnosti nebo si studium prodloužit.

Program Erasmu+ tak není pouze o studiu, ale i o rozvoji osobnosti a klíčových dovedností studenta.

Zdroje:

[1] ERASMUS+. Erasmus to Erasmus+: history, funding and future. Online. 28 February 2025. Dostupné z: https://erasmus-plus.ec.europa.eu/about-erasmus/history-funding-and-future. [cit. 2026–04–06].

[2] Tamtéž