Přehled vybraných studií o používání studentských portfolií jako výukového nástroje

Ahoj, tady bych rád uvedl několik studií, které zkoumaly používání studentských portfolií jako výukovou metodu. Je toto zajímavé téma jak tím, že máme portfolia vést i my, tak i tím, že jsou v posledních 10–15 letech často používána, a to právě jako výuková metoda.

Přehledová studie od Beckers et al. z roku 2016 zkoumala 17 výzkumných článků zaměřených na použití e-portfolií ve výuce. Studie se zaměřila na moderní, kvalitní výzkumy, které se soustředily na rozvoj sebeurčeného vzdělávání (self-directed learning — SDL) pomocí portfolií.

Autoři uvádějí, že podle výzkumů jsou portfolia užitečná pro rozvoj dovedností jako sebehodnocení, nastavování studijních cílů, a dovedností spojených s výběrem dalších úkolů. I přesto, není úplně jasno, za jakých podmínek portfolia úspěšně podporují rozvoj těchto dovedností, což autoři chtěli odhalit v rámci studie.

Na základě výzkumných studií, Beckers et al. uvádějí, že efektivita portfolií v rozvoji SDL je ovlivněná pěti faktory:

Podpora na institucionální úrovni: vize instituce má vnímat hodnotu SDL a podporovat její rozvoj, stejně platí i pro používání portfolií v profesním rozvoji.

Úroveň kurikula: portfolia mají být integrována do vzdělávacího procesu, včetně v rámci hodnocení výstupů — neměly by pouze existovat paralelně se vzdělávacím procesem (s. 42). Dále by studenti také měli dostávat průběžnou asistenci na podporu jejich portfolií.

Dbát se má i na osobní úroveň: studenti mají být motivovaní používat portfolia, cítit se autonomně, kompetentně, a cítit sounáležitost k samotnému portfoliu i k dalším aktérům (např. žákům a učitelům) (s. 42).

V neposlední řadě, pokud je účelem portfolia podpora SDL, má být podle tohoto uspořádáno tak, aby podporovalo nastavování cílů, analýzu úkolů, implementaci plánů, a sebehodnocení. Některá portfolia (např. portfolia pro osobní rozvoj) budou pravděpodobně obsahovat více z těchto principů, než reflektivní portfolia.

Tyto výsledky se odrážejí ve článku od Ferreira (2026), který popisuje implementaci hodnocení portfolií v rámci vzdělávání učitelů. Implementace studentských portfolií ve výuce přispěla k rozvoji sebekorekčních dovedností studentů. Sebereflexe studentů se postupně proměnily ze sumarizace na “dialogue with [their] own learning” (s. 10), s hlubšími sebereflexemi a perspektivou na svoji studijní cestu. Autorka pojmenovává tento pokrok jako “posunutí od známek k růstu” (grades to growth shift).

Nicméně autorka uvádí i některé potíže, se kterými se setkala. Například studenti zmiňovali vysokou zátěž vyvolanou potřebou vytvářet pravidelné příspěvky do portfolií. Navíc i když studenti dostávali průběžnou zpětnou vazbu, pro některé toto nebylo dostačující. Někteří uváděli potřebu dostávat více personalizovanou zpětnou vazbu. Ferreira toto vnímá jako “learned dependency” na sumativní zpětné vazbě (s. 11).

Výzkumná studie Nguyen & Ikeda (2015) také ukázala pozitivní vliv e-portfolií na seberegulované učení (self-regulated learning). Výzkum zahrnoval skupinu studentů, kteří se přihlásili k používání e-portfolia, a kontrolní skupinu. Vědci použili dotazníky na začátku a na konci kurzu, a také analyzovali počítačová data, aby lépe pochopili chování studentů.

Ve dvou skupinách studentů, kteří používali e-portfolia, došlo k pokroku v oblastech seberegulace, kritickém myšlení, nastavování cílů a řadě dalších dovedností relevantních pro sebeřízené učení. V závěru autoři uvádějí, že použití systému e-portfolií mělo pozitivní dopad na studentskou motivaci a strategie učení se. Zároveň jsou důležité i obsah kurzu nebo cíle vyučujících. Důležitou roli hrají právě vyučující a mentoři.

Dále chci zmínit článek od Klenowski et al. (2006). Tento článek se zaměřuje právě na používání portfolií ve vysokoškolském kontextu. Autoři zavedli portfolia v rámci tří vysokoškolských předmětů. Metody sbírání a analyzování dat zahrnovaly dotazníky, polostrukturované rozhovory, pozorování, a další.

Výsledky této studie byly podobné těm z ostatních studií, které jsem již uvedl — studenti více přemýšleli a reflektovali proces svého vzdělávání, propojovali teorii s praxí. Toto také ovlivnilo roli vyučujícího — z tradičního experta na mentora a facilitátora. V neposlední řadě autoři uvádějí pozitivní vliv na profesní rozvoj a zdůrazňují, že studentské portfolia by neměla být periferním přídavkem k předmětu, ale měla by být “v jeho jádře” (s. 284).

Zdroje:

Použil jsem NotebookLM a Elicit pro vyhledávání zdrojů a rešerše.

Beckers, Jorrick, et al. “E-Portfolios Enhancing Students’ Self-Directed Learning: A Systematic Review of Influencing Factors.” Australasian Journal of Educational Technology, vol. 32, no. 2, 2 Apr. 2016, https://doi.org/10.14742/ajet.2528.

Ferreira, Patrícia. “Portfolio Assessment as Reflective Practice: Documenting Metacognitive Growth in Language Teacher Education.” International Journal of Changes in Education, 27 Feb. 2026, https://doi.org/10.47852/bonviewijce62028167. Accessed 4 Mar. 2026.

Klenowski, Val, et al. “Portfolios for Learning, Assessment and Professional Development in Higher Education.” Assessment & Evaluation in Higher Education, vol. 31, no. 3, June 2006, pp. 267–286, https://doi.org/10.1080/02602930500352816.

Nguyen, Lap Trung, and Mitsuru Ikeda. “The Effects of EPortfolio-Based Learning Model on Student Self-Regulated Learning.” Active Learning in Higher Education, vol. 16, no. 3, 30 June 2015, pp. 197–209, https://doi.org/10.1177/1469787415589532. Accessed 15 Nov. 2019.