České školství a AI: co říká papír a co říká praxe

Photo by Nahrizul Kadri on Unsplash

Zvědavost, ale i počáteční negativita. Dva protipóly, které jsem slýchal, když jsem začínal lektorovat učitele středních škol na téma umělé inteligence. Postupem času jsem mohl sledovat, jak se tento postoj proměňoval: opatrnost se měnila ve zvídavost, skepticismus v zájem o konkrétní využití. Tahle zkušenost ve mně probudila prostou otázku: jak vlastně české školství na příchod umělé inteligence systémově reaguje? Jako student, který zároveň působí jako lektor AI programů v neziskové organizaci AI Harmony, vidím obě strany: teorii i to, co se děje v reálné třídě s reálnými učiteli. A rozdíl mezi nimi je někdy překvapivý.

Co říká systém na papíře

Česká republika na téma AI ve vzdělávání nezaspala úplně. V rámci revize Rámcového vzdělávacího programu z roku 2021 a následně i z roku 2025 byla umělá inteligence zahrnuta jak do výuky informatiky, tak do digitálních kompetencí napříč všemi předměty (NPI ČR, 2026). Nejde tedy jen o hodiny informatiky, ale o průřezové téma, které by se mělo prolínat celou výukou.

Zavádění probíhá postupně. Od září 2024 musí podle revidovaného RVP učit všechny základní školy na druhém stupni, od září 2025 pak gymnázia a střední odborné školy (MŠMT, 2024a). Na papíře tedy existuje jasný plán a časová osa.

Souběžně s tím vzniklo takzvané Kurikulum umělé inteligence, sada metodických materiálů, kterou připravila iniciativa AI dětem ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR. Obsahuje 43 metodických materiálů pokrývajících téměř všechny předměty základní školy, od matematiky a dějepisu po češtinu a hudební výchovu (AI dětem, 2024). Nejde tedy jen o technické vzdělávání. AI je zde pojata jako mezioborové téma s přesahem do kritického myšlení, mediální výchovy i etiky (O2 Chytrá škola, 2024).

Co říká realita

Tady se věci komplikují.

Průzkum Národního pedagogického institutu ČR z podzimu 2024, do kterého se zapojilo přes 2 400 učitelů a ředitelů, přinesl zajímavý závěr: většina učitelů se cítí připravena na rozvoj digitálních kompetencí žáků obecně, ale AI do sboroven proniká pomalu (MŠMT, 2024b).

Na druhé straně jsou žáci. Výzkum e-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, provedený na vzorku 28 tisíc žáků základních a středních škol, ukázal, že více než polovina českých žáků nástroje AI aktivně používá. Třetina z nich ji využívá jako pomocníka při domácích úkolech nebo jako nástroj pro pochopení látky (Kopecký, 2024).

Vzniká tedy paradox: žáci jsou v praxi napřed, systém je teprve dohání. Kurikulum existuje, metodiky jsou k dispozici, ale skutečná proměna výuky závisí na každém jednotlivém učiteli a škole.

Co říkají data ze sboroven

Tuhle mezeru mezi systémem a realitou vidím přímo z praxe. AI Harmony, nezisková organizace, ve které působím jako lektor, realizovala vzdělávací programy pro pedagogy v Kraji Vysočina a Pardubickém kraji. Data ze zpětné vazby jsou v tomto ohledu výmluvná.

V Pardubickém kraji bylo proškoleno 220 pedagogů ze středních škol. Pro 93,6 % z nich bylo naše školení vůbec prvním vzdělávacím setkáním na téma AI (AI Harmony, 2024a). Jinými slovy: devět z deseti učitelů přišlo bez jakékoli předchozí průpravy, přestože RVP s AI počítá a metodiky existují.

V Kraji Vysočina prošlo dvěma školeními celkem 412 pedagogů ze 16 škol. Po absolvování prvního školení projevilo 82,3 % z nich okamžitý zájem o pokračování a navazující program (AI Harmony, 2024b). Zájem tedy existuje, jen mu chybí systematická podpora, která by ho dostala ke každému učiteli.

Za čísly se ale skrývá ještě něco důležitého. Největší bariérou nebyl nezájem, ale neznalost: pocit, že AI je složitá, nesrozumitelná, nebo prostě „není pro mě”. Jedno praktické setkání tuto představu dokázalo rozptýlit. A druhá věc, kterou jsem opakovaně vnímal: učitelé nevěděli, jak tyto nástroje zapojit do svého konkrétního předmětu. Jak s AI připravit hodinu dějepisu, chemie nebo tělocviku. Problémem tedy není jen povědomí o AI, ale chybějící most mezi technologií a každodenní výukovou praxí.

Otázka, která zůstává

Česká škola na AI formálně reagovala. Kurikulum existuje, RVP se změnilo, metodiky jsou volně dostupné. Zároveň platí, že papír a realita třídy jsou dvě různé věci a mezera mezi nimi se nezavře sama od sebe.

Co mě na celém tématu zajímá nejvíc, není otázka, jestli AI do škol patří. Ta je podle mě zodpovězená. Zajímá mě spíš tohle: jak by měla škola vypadat ve chvíli, kdy technologie předbíhá kurikulum? A kdo by to měl řešit jako první: ministerstvo, učitelé, nebo sami žáci?

Zdroje

AI dětem. (2024). Kurikulum umělé inteligence. https://kurikulum.aidetem.cz

AI Harmony. (2024a). Výsledky vzdělávacího programu v Pardubickém kraji [Case study]. https://cdn.prod.website-files.com/66eaa399e9a6879db97a340e/67d05a9fde89f256d29b24b0_Case%20study-Pardubice.pdf

AI Harmony. (2024b). Výsledky vzdělávacího programu v Kraji Vysočina [Case study]. https://cdn.prod.website-files.com/66eaa399e9a6879db97a340e/67d05ab4f789862adf251a4b_Case%20study-Vysoc%CC%8Cina_RevB.pdf

AI Harmony. (2024c). Začínáme s umělou inteligencí. https://www.aiharmony.cz/product/zaciname-s-ai

Kopecký, K. (2024). Výzkum e-Bezpečí: žáci a umělá inteligence [Data z výzkumu]. Univerzita Palackého v Olomouci. https://digitalizace.rvp.cz/sov/napric-predmety/umela-inteligence

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2024a). Digitalizace: rozcestník revize RVP. https://revize.rvp.cz/digitalizace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2024b). Umělá inteligence ve školách. https://edu.gov.cz/digitalizujeme/ai/

Národní pedagogický institut České republiky. (2026, února 17). Digitální kompetence ve škole: co s ní? [Video]. YouTube. https://www.youtube.com/watch?v=FXkhpNIaoQM

O2 Chytrá škola. (2024). Česko má své první Kurikulum umělé inteligence. https://o2chytraskola.cz/novinka/cesko-ma-sve-prvni-kurikulum-umele-inteligence-staci-vzit-materialy-a-zacit-ucit